Kácení stromů

Podněty a návrhy občanů

Kácení stromů

Příspěvekod txo » pát 06. čer 2014 8:15:12

Zdravím,

Mal by som dotaz z akého dovodu bola minulý rok vykácená alej medzi športovým areálom autobusovou zastávkou smerom od Prahy. A prečo tento rok pre zmenu padli stromy pri garážach smerom na skalku.

V spravodaji bola krátka zmienka s odkazom na akýsi názor akýchsi odborníkov. Ani zmienka o skutočných dovodoch.

ďakujem
txo
 
Příspěvky: 6
Registrován: čtv 15. kvě 2014 20:58:30

Re: Kácení stromů

Příspěvekod JiřinaRomová » pon 09. čer 2014 8:08:18

Dobrý den,
Děkujeme za Váš dotaz a zájem o dění v Mníšku. Topol kanadský je dřevina krátkověká, rychle rostoucí, ale také křehká. Tyto stromy v Řevnické ulici byly již přestárlé, jejich padající větve ohrožovaly provoz na komunikaci vedoucí v těsné blízkosti stromů, pohyb občanů a též garáže. Bylo již několik případů, kdy zlomená větev deformovala střechu garáže. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, že stromy jsou již natolik nebezpečné a proschlé, že je potřeba je pokácet. Místo, kde byly topoly vysazené, je pro topol nevhodné (těžká jílovitá půda, zasolování ze zimní údržby komunikace). Náhradní výsadba je navržena z takových dřevin, které jsou více tolerantní k nepříznivému stanovišti – javor klen, jasan ztepilý, javor mléč, habr obecný a lípa sp. Tatáž situace byla i důvodem ke kácení v loňském roce.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Ing. Jiřina Romová
OVV Mníšek pod Brdy
JiřinaRomová
 
Příspěvky: 1
Registrován: pon 09. čer 2014 8:00:57

Re: Kácení stromů, padlý buk na Skalce

Příspěvekod chura » čtv 23. dub 2015 9:52:00

Dobrý den,
mrzí mne, jak silně se řeže na pivovárce okolo potoka. Mizí přirozený biokoridor a přirozená hluková hráz. Podle padlých kmenů se mi stromy nezdají nemocné.

Pokácení velkého buku Skalce mne však šokovalo. Podle kmene ten strom byl na svůj věk mimořádně zdravý. Vždy působil na své okolí svou mohutností a houževnatostí. Pamatoval mnoho z naší historie. Několik dalších generací v Mníšku nebude mít možnost obdivovat něco podobného. Je to pro to místo obrovská ztráta.

Prosím o informaci, co bylo důvodem jeho pokácení, kdo to doporučil (odborně) a kdo to schválil.
S pozdravem
Jan Chura
chura
 
Příspěvky: 2
Registrován: čtv 28. bře 2013 14:57:38

Re: Kácení stromů

Příspěvekod PavelJeřábek » pát 24. dub 2015 21:11:00

Dobrý den.

U buku je potřeba se podívat na kmen stromu do míst, kde byla stříška, která překrývala místo po vylomené kosterní větvi. Toto místo je asi v polovině zbytku kmene a je hodně otočené k zemi. A potom je třeba podle vlastních zkušeností vyhodnotit, zda zbytkové zdravé dřevo v tomto místě poškození má takovou pevnost, aby udrželo ruzné tlakové i zkrutné síly které se do kmenu stromu přenášjí z koruny stromu při silném větru, poryvech apod.
Za další laik sice nepozná, ale v koruně stromu už docházelo k úbytku listové plochy, která signalizuje zhoršující se zdravotní stav stromu. V neposlední řadě je třeba si vzpomenout, že už docházelo k poměrně tvrdých odlehčujícím řezům koruny a je třeba i zvážit odolnost bukového dřeva proti postupujícím dřevokazným houbám, které kmen stromu již obsadily.
Posudek na buk zpracovala RNDr Gregorová Csc. Je to jeden z našich předních dendrologů s obrovskou praxí v terénu. Jeden z prvních, kteří se zasadili o odbornou péči dřevin rostoucích mimo les na našem území ještě před rokem 1990.
Víc bude ve Zpravodaji - který je již na webu města.

Rozlomení koruny stromů je jejich přirozený zánik. Pokud by takovýto strom rostl v louce či někde jinde mimo pohyb lidí, nechal by se k přirozenému rozpadu. Například jako dub v remízku v poli mezi ÚVRem a Skalkou (v okolí vrtů pro městský vodovod). Tento také staletý dub byl ponechám svému osudu, před několika lety ho u země přetrhla vichřice. A bez povšimnutí veřejnosti. Ale nad místem kde se pohybují desítky lidí to možné není.

Pokud jde o Pivovárku. Byly odkáceny především nepůvodní evropské dřeviny, které právě svojí přítomností funkci biokoridoru poškozují. Trnovník akát - negativně ovlivňuje podrost v místech kde roste, topol kanadský prakticky vytlačil na našem území původní topol černý. Byly také vykáceny silně vykloněné stromy a v neposlední řadě i řada křovin. O čem se nemluví, tak o skutečnosti, že pod stromy je položena asi v 2,5 m hloubce splašková kanalizace. Je víc než pravděpodobné, že do této kanalizace již pronikly kořeny stromů, které nad ní rostou.
V neposlední řadě, porost v biokoridoru vznikl nálety semen, apod. V četných případech porost by již silně zahuštěný, bez uvolnění kvalitnějších stromů v konečném důsledku by došlo k vytažení a vyhnutí většiny stromů za světlem, oslabení pevnosti kmenů stromů a tím by byly náchylnější ke sněhových a větrným polomům, či k vývratům z podmáčení

Nová výsadba je omezena ve prospěch bylinného patra, průhlednosti okolí cesty vedoucí okrajem Pivovárky. Náhradní výsadba byla provedena na pozemcích města v okolí Mníšku.

Většina z nás laiků vnímáme stromy jako ten nejdůležitější prvek v krajině. Nicméně - pro zachování přírodní rozmanitosti musíme podporovat i bylinná patra. Ve své podstatě princip biokoridoru je postaven na "putování" rostlin krajinou přes plochy z přírodního hlediska nestabilní. Jako je například pole, kulturní pastvina či lučina, zastavěná a intenzivně ošetřované zelené plochy obcí apod.
Za těmito rostlinami následuje hmyz a drobní obratlovci. Napsal jsem to moc zjednodušeně, proces je složitější.

Pavel Jeřábek
PavelJeřábek
 
Příspěvky: 63
Registrován: ned 03. bře 2013 11:28:24


Zpět na Podněty

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků

cron