PAVILON - NOVÝ IMPULS PRO MĚSTO

[Moderator]

Pavilon pomůže vyřešit dva základní problémy současného Mníšku – nedostatek prostoru ve škole a zcela nevyhovující kulturní centrum. Ale dá městu i něco navíc, vytvoří nový prostor, kde se mohou lidé potkat a popovídat si.

Všichni mají možnost seznámit se s projektem a záměrem hned několika způsoby a také hned mnoha způsoby i vznášet připomínky a podněty. Nebo třeba projekt i pochválit. Podrobné informace najdete na speciálním webu projektu: www.pavilonmnisek.cz . Jakékoliv informace můžete poptat na adrese: pavilon@mnisek.cz

Zveme také na veřejnou diskusi k PAVILONU, která se uskuteční v pondělí 2.11.2015 od 18:00 hodin, sál Městského kulturního střediska V Lipkách. Přitomni budou nejen představitelé města, ale především architekt a další autoři studie a vizualizace.


Mníšecká škola praská ve švech. Vyšší porodnost i příliv mladých rodin do města způsobily, že se dnes učí ve všech možných prostorách a škola již vyčerpala všechny rezervy. Už nám zbývá jediná možnost – postavit novou přístavbu školy, kde vzniknou učebny, nová družina a zázemí. Ještě horší je situace s kulturně-společenskými prostory ve městě. Objekt kulturního střediska V Lipkách absolutně nevyhovuje současným požadavkům – nejen esteticky, energeticky či provozně, ale pochybnosti budí i jeho možná zdravotní nezávadnost. Už desetiletí se mluví o potřebě nového kulturního domu, protože ve městě chybí reprezentativní prostor, kde by se mohlo uskutečnit divadelní nebo filmové představení či dětské besídky na úrovni . Teď to můžeme změnit – přicházíme s návrhem, který by mohl všechny tyto problémy vyřešit, a to velmi rychle.

Představujeme studii budovy Pavilonu, který by mohl v průběhu příštího roku vyrůst na ploše před současnou školou. Za návrhem stojí zkušený architekt Peter Sticzay-Gromski, který kromě jiného projektoval nové budovy školy a sportovní haly v Černošicích a školu ve Velké Chuchli. Návrh však Mníšku nabízí víc než jen tolik potřebné rozšíření školy. Předpokládá, že novou školní budovu s moderními třídami, zázemím a školní družinou doplní nové kulturně-společenské prostory, které město dlouhodobě potřebuje.

Zatímco dvě nadzemní podlaží budou patřit školním aktivitám, v přízemí vznikne nový sál pro 150 až 200 lidí, prostory pro mateřské centrum, klubovny pro kroužky a spolky včetně například klubu důchodců nebo samostatný cvičební sál s vlastním zázemím. Rodiče čekající na své ratolesti a návštěvníci kulturních, společenských i komunitních aktivit by se potkávali ve zdejší kavárně. Z Pavilonu by tak mělo vzniknout přirozené místo každodenního setkávání lidí, které bude příležitostí pro vzájemnou komunikaci. Propojení školních a mimoškolních aktivit v jednom místě určitě přivítají rodiče, protože jim ulehčí logistiku, a přinese mnohem vyšší bezpečnost pro děti. Celý prostor bude navíc bezbariérový a díky propojení s původní školou se i ona stane částečně bezbariérovou.

Popis projektu

Pavilon – příležitost pro Mníšek

Mníšecká škola praská ve švech. Vyšší porodnost i příliv mladých rodin do města způsobily, že se dnes učí ve všech možných prostorách a škola již vyčerpala všechny rezervy. Už nám zbývá jediná možnost – postavit novou přístavbu školy, kde vzniknou učebny, nová družina a zázemí. Ještě horší je situace s kulturně-společenskými prostory ve městě. Objekt kulturního střediska V Lipkách absolutně nevyhovuje současným požadavkům – nejen esteticky, energeticky či provozně, ale pochybnosti budí i jeho možná zdravotní nezávadnost. Už desetiletí se mluví o potřebě nového kulturního domu, protože ve městě chybí reprezentativní prostor, kde by se mohlo uskutečnit divadelní nebo filmové představení či dětské besídky na úrovni . Teď to můžeme změnit – přicházíme s návrhem, který by mohl všechny tyto problémy vyřešit, a to velmi rychle.

Představujeme studii budovy Pavilonu, který by mohl v průběhu příštího roku vyrůst na ploše před současnou školou. Za návrhem stojí zkušený architekt Peter Sticzay-Gromski, který kromě jiného projektoval nové budovy školy a sportovní haly v Černošicích a školu ve Velké Chuchli. Návrh však Mníšku nabízí víc než jen tolik potřebné rozšíření školy. Předpokládá, že novou školní budovu s moderními třídami, zázemím a školní družinou doplní nové kulturně-společenské prostory, které město dlouhodobě potřebuje.

Zatímco dvě nadzemní podlaží budou patřit školním aktivitám, v přízemí vznikne nový sál pro 150 až 200 lidí, prostory pro mateřské centrum, klubovny pro kroužky a spolky včetně například klubu důchodců nebo samostatný cvičební sál s vlastním zázemím. Rodiče čekající na své ratolesti a návštěvníci kulturních, společenských i komunitních aktivit by se potkávali ve zdejší kavárně. Z Pavilonu by tak mělo vzniknout přirozené místo každodenního setkávání lidí, které bude příležitostí pro vzájemnou komunikaci. Propojení školních a mimoškolních aktivit v jednom místě určitě přivítají rodiče, protože jim ulehčí logistiku, a přinese mnohem vyšší bezpečnost pro děti. Celý prostor bude navíc bezbariérový a díky propojení s původní školou se i ona stane částečně bezbariérovou.

„Nový Pavilon jsem navrhl tak, aby se nesnažil konkurovat hlavní budově školy. Ustupuje stranou a jenom koriguje měřítko „nafouklého“ prostoru vnitrobloku. Zároveň vytváří hned před školou prostor malého náměstíčka. Přidanou hodnotou se stala pasáž, která rozděluje přízemí na část kulturního domu s výstavní síní a kavárnou a druhou část věnovanou kroužkům a spolkům. Nevzniká tedy „nějaký“ objekt na louce, ale živý Pavilon, kterým protéká město,” komentuje svůj návrh architekt Peter Sticzay-Gromski. Studie vznikala více než tři měsíce na základě mnoha požadavků a podnětů budoucích uživatelů objektu – jak školy, tak například zástupců mateřského centra, klubu důchodců, cvičitelů a dalších.

Bude se určitě jednat o největší investici ve městě za poslední léta. Na tento projekt má město již zajištěnou více než 40 milionovou dotaci, zbylou část však bude muset financovat z vlastních prostředků. Během října nebo začátkem listopadu budou mníšečtí zastupitelé projednávat možnosti financování Pavilonu a schvalovat další postup, abychom mohli co nejdříve začít projektovat a stavět tak, abychom mohli začít objekt na jaře 2017 využívat. Tento termín bychom chtěli a měli stihnout – nejen kvůli nutnému rozšíření školy a družiny, ale i kvůli podmínce pro čerpání dotace.

Máme příležitost, která se v nejbližší době již nemusí opakovat. Pojďme do toho – všichni a společně!

[PavelJeřábek]

Na facebooku je můj otevřený dopis paní Cihlové.
Protože mi napsalo několik lidí, že nemají souvislost, zkusím to sem vložit, případně opravit i překlepy.


Otevřený dopis je reakcí na diskusi pod oznámení radnice ze dne 3.10. v 7:01 :

Mníšek pod Brdy

Vážení spoluobčané,

dnes, 3.10. 2016, obdrželo Město Mníšek pod Brdy rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, které ruší Rozhodnutí stavebního úřadu Mníšek pod Brdy o umístění stavby "přístavba školního pavilonu ZŠ Komenského č.p. 420" územním rozhodnutím a věc se vrací k novému projednání. ...

V diskusi mimo jiné:
Facebook:
Zbyněk Jirovský
Zde je odkaz na úplné znění rozhodnutí KÚSK http: http://www.mnisek.cz/e_download.php?fil ... avilon.pdf


Klára Cihlová
Fascinuje mě, jak se pár věčně nespojených jedinců ohání ZÁJMY VEŘEJNOSTI a jejich konání pak zkomplikuje život hlavně široké veřejnosti dětí a učitelů.

Otevřený dopis zastupitele města Mníšek pod Brdy pana Jeřábka paní Cihlové:

Dobrý den paní Cihlová
Nemám facebook, tak jsem požádal o vložení tohoto "románu".

Není vinen ten, kdo se brání tím, že provede rozklad nekvalitního územního rozhodnutí, ale ten, kdo připravil podmínky pro takové rozhodnutí.

To je jako bych byl vinen za reklamaci třeba nekvalitních bot já, a ne ten, kdo nekvalitní boty vyrobil a prodal jako kvalitní.

Domnívám se, že jako členka finančního výboru byste se proto měla soustředit na prošetření kolik bylo vynaloženo veřejných prostředků na tak nekvalitní podklady pro územní rozhodnutí, že jej krajský úřad prakticky vrátil k rozsáhlému dopracování.

Obyvatele okolních domů předpokládaného Pavilonu nelze nazvat "věčně nespokojenými občany". Ale jen jako občany, kteří hájí svá práva, aby se jim kvalita bydlení významně nezhoršila.
Díky jejich iniciativě, jsou ochráněny i zájmy obyvatel Edenu a bude nutné přihlédnout i na potřeby občanů, kteří bydlí v příjezdových ulicích ke škole. A tito lidi na své problémy vedení města veřejně upozorňovali, ale vše bylo bagatelizováno.

Předpokládám, paní Cihlová, že jako členka finančního výboru a přední politické strany Mníšku, jste byla informována, že v lednu 2016 na některé obavy občanů na zhoršení kvality bydlení jsem upozorňoval pracovní skupinu pro Pavilon a přítomné zastupitele sloučeného jednání. A že mi na tom jednání bylo řečeno, že lze zajistit měření hluku, a že s občany z okolních bytových domů se bude mluvit. Bohužel jsem tomu do května 2016 věřil, že měření a i setkávání s jednotlivými obytnými domy probíhají, tak jsem se do toho nevměšoval.

Je proto tendenční, respektive nemorální, pochybení úřadu svalovat na občany, kteří se jen brání, aby byla respektována jejich základní práva.

Nelze tyto občany jako minoritu utlačovat potřebami majority, vše bylo možné včas projednat a hledat řešení. A mám za to, že většina stěžejních námitek obyvatel okolí byla, při dobré "úřednicko/politické" vůli, řešitelná.

Už základní fakt, na který nikdo z koaličních zastupitelů a radnice nechce slyšet, že projekt na rozšíření školy se začal řešit pozdě (v roce 2015), když se o jeho potřebě vědělo již v roce 2012 (dle slov starosty), je třeba vzít jako jeden ze základních problémů zahájení stavby Pavilonu.

A za poslední - v roce 2005 občané Mníšku při podání podnětů ke změně územního plánu č. IV, písemně upozorňovali, že v Mníšku schází prostor pro rozšíření školy.
Podívejte se kdo tenkrát seděl v radě a zastupitelstvu města, zeptejte se, kdo se tenkrát za změny ÚP č. IV výrazně zasazoval.
A položte si otázku, proč se tento podnět smetl ze stolu.

Za více jak dvacet let, co se pohybuji v oblasti občanské společnosti, slyšel jsem o řadě lidí, kteří odsuzovali zapojená sdružení do správních řízení apod. Ale ve chvíli, kdy se jejich zájmů dotknul nějaký problém, stejné postupy volili sami. Kolik obcí v ČR, aby ochránilo svoje zájmy, připomínkuje liniové stavby atd.

A věčně nepokojení občané jak píšete - kteří to jsou? Není ta jejich údajná nespokojenost jen pohled člověka, který se brání otevřenosti, modernímu vedení obce, které na veřejnou správu klade větší nároky na kvalitu práce?

Pavel Jeřábek

Ještě malá poznámka mimo dopis.

Rozhodnutí kraje je pro laiky hodně těžké čtení. Je ho potřeba číst pomalu, vícekrát, abychom porozuměli úřední řeči.
Přesto se domnívám, že by si ho každý měl sám přečíst a dle svých zkušeností vyhodnotit. Potom ještě pozorně a bez emocí naslouchat co říká radnice, co říká opozice a co říká odborná veřejnost a opět si vše s chladnou hlavou vyhodnotit. 3.10., jakmile jsem dostal základní informace o obsahu rozhodnutí, vyzval jsem mailem z mobilu zastupitele, abychom se do týdne s veřejností sešli, a řekli si, jaké budou další kroky pro potřebné rozšíření základní školy minimálně o 9 tříd.

[PavelJeřábek]

Pavilon je veřejný prostor. Navrhněte si jeho okolí.

V internetovém Zpravodaji Mníšku jsem si přečetl informaci o plánovací akci na prostor před školou.
Nedá mi to, abych vyslovil s částí textu naprostý nesouhlas!

V textu je uvedeno: „V sobotu 4. března se ve škole od 9.30 do 13 hodin uskuteční akce, kterou Mníšek ještě nezažil.“
Autor článku zaspal, a zřejmě ani neví, že podobná akce v Mníšku již proběhla. A to veřejné plánování prostoru před zámkem v Mníšku "Plánujeme společně aneb den plný nápadů" (8.11.2015). Ve spolupráci s organizací Fórum 50, tuto akci zajistila paní Slavíková (zastupitelka).
Pokud si vzpomínám, přestože předzámčí je prakticky veřejný prostor s nejvyšší prioritou, akce byla oznámena bez nějakých superlativ. Bylo to oznámení na webu města, rozesláno maily – ale bylo to normální pozvání na akci. Bez přehánění, že jde o výjimečnou, ojedinělou akci jako v případě plánování prostoru před školou.

Nezlobte se na mě, ale mně takové superlativy opravdu vadí, protože společné plánování věcí veřejných by mělo být pozváním na akci, a ne na atrakci. Ne aby byl reklamou na „šou“.
V Mníšku plánovacích akcí zaměřených na veřejný prostor proběhlo v posledních letech víc.
Zpravidla je pořádali občané, spolky – takové akce vycházely od srdce. A bylo radost je podpořit. Byly skromné, nedělala se z nich pompézní záležitost.

Úpravu „Předškolí“ plánují i děti ve škole. To bych skoro považoval za významnější akci – učitelé by si mohli najít lehčí práci než s dětmi řešit projekt, ve kterém se učí vnímat veřejný prostor a zájmy názorově bohaté společnosti.

A malou poznámku k plánování prostoru před školou. Všem zastupitelům jsem vloni na podzim nabídl projekt, který by zajistil profesionální zahradník z projekce, znalý zásad komunitního plánování.
Projekt, který již realizoval v jiné obci je složen ze dvou částí:
1.) Veřejné přednášky odborníků, aby veřejnost před vlastním plánováním měla základní pojem, co veřejná zeleň a veřejný prostor může občanům nabídnout, jaké plní funkce a ukázat některé příklady dobré praxe apod.
2.) Vlastní plánování, kde účastníci by potom mohli využít znalostí, které získali v odborné části

Z koaličních zastupitelů, tedy i ti z radnice, na tuto nabídku do dvou týdnů nereagoval, tak jsem dál nepokračoval.

Domnívám se, že i myšlenka; „…veřejnost vybere vítězný projekt …“- je velmi špatná.
„Předškolí“ je v podstatě vnitroblok. Hlavní slovo proto by měli mít obyvatelé okolních domů a škola. Ostatní veřejnost by měla mít hlas poradní.
Je to logické. Pro představu, kterou berte jako velkou nadsázku:
Veřejnost vybere jako nejlepší projekt „prostor pro kolotoče“. Ale logicky lidi v okolních domech se budou snažit, aby se takový projekt nerealizoval, a bude to zas jen prostor pro třenice.
Nebo široké veřejnosti se tam bude líbit veřejné ohniště, zahradní gril apod. Ale bude takové ohniště pro veškerou veřejnost (kdo přijde, ten pálí) nebo bude myšleno zejména pro školu a vnitroblok, kde si vzájemně nastaví pravidla, jak takový prvek společného setkávání využívat?
Tyto příklady berte skutečně jako nadsázku, kdy chci poukázat na skutečnost, že veřejné plánování vnitrobloku se musí řídit zcela jinými pravidly než veřejné plánování například Pivovárky.

Výše uvedené neznamená, že jsem proti komunitnímu plánování. Naopak – po desetiletí jsem pro, aby se nejdřív sebraly podněty od veřejnosti a až potom se začalo společně plánovat a spolupracovat na konečné podobě projektu.
Právě příprava projektu Pavilon je zajímavým příkladem, jak se s veřejností nemá jednat. Příběh začíná mnohaletým „spinkáním“ a náhlým „probuzením“.
Zdánlivě první krok byl dobrý, byla vytvořena komise pro rozšíření školy.
Ale část lidí z komise si postranně nechala zpracovat svoje vize rozšíření školy bez komunikace s občany z okolních domů, kteří projektem budou trvale dotčeni. Že se projekt udělal za zády zbývající části komise je jen drobnost.

A výsledek takového jednání dnes vidíme – odvolání k územnímu řízení, oficiální potvrzení, že to odvolání má právní a věcný podklad a další tahanice.
Přináší to nepohodu do obce, do rodin i do řízení města. A přitom na počátku byla jen neochota komunikovat, pozdě připravený projekt, neochota respektovat podněty od přímo dotčených občanů, prosazování vlastních vizí.

Myšlenka na společné plánování „předškolí“ se mi proto líbí. Lze tak předejít k mnohým pozdějším střetům, nepochopení, lze hledat v dostatečném předstihu prostor pro kompromisy apod. Ale plánování z mého pohledu by nemělo být prezentováno jako nějaká ojedinělá záležitost, když takovou informaci lehce vyvrátí nedávná minulost.

Veřejný projekt od počátku musí symbolizovat zájem o názor lidí, zájem o řešení a zájem o spolupráci. Ne nabízet nějakou výjimečnost.
A neměla by to být jedna akce, ze které vyjde výstup. Na podobné akci, s minimální účastí veřejnosti jsem zastánce Pavilonu vyzýval, aby společné plánování proběhlo ve více akcích. Aby lidi si postupně utřídili myšlenky, získali o věc zájem, hledali si informace, příklady atd. Proto jsem také navrhoval toho „zahradníka“. My občané v oblasti tvorby veřejného prostranství jsme laici. A zde je to navíc velmi specifický prostor u školy a bytových domů. Z mého pohledu, to nelze dobře zpracovat v jednom dopoledni. Ten prostor, návrhy, jejich přínosy a negativa si musí občané z domů prožít. Ne, že hned se vybere nějaký projekt a ten se předloží veřejnosti k výběru. Ve své podstatě, může být konečným řešením spojení zajímavých myšlenek z více projektů.
Jinými slovy – vnímám to jako divadlo, ne jako zájem o řešení, které najde kompromis mezi potřebami lidí z okolí školy, potřebami školy a široké veřejnosti.

Přes všechno výše napsané - kdo máte chuť, přijďte – bude zajímavé sledovat návrhy občanů k řešení využívání tak zajímavému prostoru jako je mezi ZŠ a obytnými domy.
A ještě drobnost: tuším, že obyvatelé z okolních bytů mají svoji zajímavou akci „Poslední rozloučení s trávníkem“. Jen čekají, až povolí mrazy a roztaje sníh. I to bude zajímavé setkání.

Pavel Jeřábek